sobota 28. září 2013

... na pouti


Tu nás máte, poutníky. Vydali jsme se do Staré Boleslavi, ale pouze dva z nás jsou pravými poutníky, kteří přišli pěšmo. Kamile, Katko, máte palec nahoru. I my máme v plánu se jednoho dne vypravit pěšky, ale musíme si počkat až náš nejmenší poutník povyroste (mezitím asi přijdou další do party, takže si ještě nějaký ten rok počkáme). Ale jednou PŘIJDEME! :)

Také máte rádi mši pod širým nebem? Já ano a moc! Vždy mám pocit, jako bych zpívala přímo Pánu Bohu do oken a tento pocit mne velice těší (i když v mém případě není moc o co stát, musí to zachraňovat mí spoluzpívající). Venku se cítím tak nějak volněji ...

Pokaždé, když se při mši (ať už je to nedělní či takováto pouťová) rozhlédnu a vidím mnoho lidí, mám radost. Radost z toho, že naše společenství žije a my jsme jeho součástí. Radost z toho, že nejsme sami...

Jiřinko, Péťo, Rútičko, Katko, Kamile .... děkujeme za mile strávené dopoledne!

čtvrtek 26. září 2013

... 90 let s klokanem


Včera jsme vyrazili na výroční oslavu Bohemky, za kterou dříve Vítek vesloval.
Zpočátku jsem z toho měla obavy. Přeci jen, o sportu vím velké kulové a málem
nerozpoznám pádlo od vesla, ale dopadlo to nad očekávání dobře.

Toník byl hodný a já měla pro jistotu pusu zacpanou jitrnicí :)


S Mikym si vyjeli nejednu medaili. Společné úsilí v lodi vyústilo v pevné přátelství.
Měli jsme ho za svědka na svatbě a v brzké době bude také Toníkovi za kmotra.
Jak by řekl Vítek: "Nemám bráchu, mám Mikuláše"


"Placek" je doma nespočet, ale jen ty nejdůležitější jsme si vystavili.
Zbytek je schovaný v krabici, aby se na ně neprášilo.

Jsem zvědavá, zda Toník jednou půjde v tátových šlépějích ...

pondělí 23. září 2013

... koza zahradnicí II.


Neuvěřitelné se stalo skutečností - bylinky vzešly!
Nebude to s tím mým zahradničením asi až tak tragické.
Ale neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Uvidíme, co se s nimi stane za pár dní.


Vyklíčilo jich opravdu hodně (až na tu mátu). Co byste radili? Mám je přesadit do více květináčků? 
A nebo je mám zatím nechat všechny takhle pohromadě?

V sobotu se chystáme na pouť do Staré Boleslavi.
Doufáme v hezké počasí a milou společnost našich kamarádů.
Už se nemůžeme dočkat! :)

pátek 20. září 2013

... Modlitba argentinských nocí

Při svých četných procházkách s kočárkem jsem zažila už spoustu věcí. Mezi nejzajímavější patří setkání s různými zvířaty (zajícem počínaje a divočákem konče) i setkání se zajímavými lidmi. Dávám se s nimi do řeči (nebo spíše oni se dávají do řeči se mnou) a dělíme se o zážitky z každodenního života. Jsou to vždy krátká setkání, ale velice milá. Sice na ně v průběhu dne zapomenu, ale v daný okamžik potěší. Nejsem z těch maminek, které chodí do parku na "pokec" s ostatními kočárkujícími. Já vyhledávám spíše klid (ruchu a povídání mám za celý den v té naší velké rodině opravdu hodně).

Musím se přiznat, že jsem si tyto procházky velice oblíbila. Užívám si nefalšovaného klidu, samoty. Krásně si tak srovnám myšlenky, zrelaxuji a odpočinu si. A jako bonus si přečtu i něco pěkného. Tentokrát jsem šáhla do knihovničky pro velice zajímavý titul, který bych doporučila přečíst jak věřícím, tak nevěřícím. Je v ní mnoho pravd i úhlů pohledů (nejen na víru). Čte se téměř sama. Donutila mne k zamyšlení nad spoustou věcí. Dovolím si ji v jistém směru přirovnat k Bibli - v té člověk najde vždy něco nového a vždy k situaci, kterou zrovna prožívá. A tak nějak to cítím i s touto knihou. Nikdy se nenajdou dva lidé, které upoutá vždy totéž ...

 "Moc bychom si všichni přáli žít  bez hříchu, moc, a snažíme se o to. Jenomže to pořád nejde. ... Tím jediným, kdo žil bez hříchu, byl Ježíš Kristus, jinak se to nikomu nikdy nepodařilo. Jsme všichni hříšní a zároveň toužíme po svatosti. ... Dobro a zlo, pšenice i koukol jsou nějak hluboko zasety v naší duši.... Nejde tedy možná ani tak o to, abychom se zbavili svých hříchů, ale abychom následovali Krista, a to jsou dvě dosti rozdílné věci." 
"Jen děti potřebuj hrdiny doré a zlé, člověk skutečně dospělý si je vědom, že i hrdinové mají své chyby a zbabělci ctnosti." 
Nejčastější omyly ateistů - v knize je jich vypsáno mnoho, ale s těmito jsem se konkrétně ve svém životě setkala já. Proto mi přišlo zajímavé se s vámi o ně podělit. Možná i vy znáte někoho, kdo podobné názory zastává.
"Křesťané jsou lidé, kteří žijí podle Desatera" ... "Nežijí. Ateista je překvapen a pohoršen, když vidí lapsy jednotlivých křesťanů a stěžuje si, že křesťané káží vodu a pijí víno, neboť si naprosto mylně představuje, že být křesťanem znamená žít vzorně a bez hříchu v souladu s Desaterem. Tak tomu překvapivě není, křesťané mají stejná pokušení jako všichni ostatní lidé, tytéž problémy a tytéž pády." ...
"Papež zakazuje používat kondomy v Africe a tím přispívá k rozšiřování AIDS" ... "Nepřispívá. Naopak vyzývá k partnerské věrnosti, což, přiznejme si to, by epidemii AIDS dokázalo účinně zbrzdit, pokud by jeho hlas byl slyšen. Zajímalo by mne, kolik kondomů rozdali v Africe všichni ti, kteří papeže kritizují. Je velmi jednoduché sedět v křesle a připomínat, co by kdo měl dělat. Pokud si myslím, že by se po Africe měly rozdávat kondomy, měl bych to udělat." ...
Čas od času neuškodí se jen tak zastavit, zamyslet se ... znáte lepší start, než začít právě u sebe? Za poslední dny jsem se zamyslela nad svým životem. Vím, že jsem jen obyčejný hříšník, který v životě udělal už plno bot, ale zároveň jich více či méně lituje. Na druhou stranu vidím i něco dobrého, co za sebou zanechávám. Troufám si tvrdit, že můj život je  jako misky vah ... 

... odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům ... já těm svým už dávno odpustila. A co vy?

středa 18. září 2013

... kdo má židli, bydlí

Židlí, křesel, křesílek a taburetek máme doma opravdu požehnaně. Co nám ale chybělo, byla jedna jen a jen pro toho našeho skřítka. Tento nedostatek jsme napravili a jednu mu pořídili. Musím vám ale říci, že vybrat takovou, která by výškově šla k našemu atypicky zvednutému stolu, byl docela boj. Běhali jsme po obchodě s metrem, ale našli jsme! Já sice chtěla dřevěnou, ale co ...


Ihned po přivezení proběhla odborná kontrola a testy bezpečnosti. Prý je vše v pořádku a používání nic nebrání!


Dnes proběhla první svačinová zátěž. Výsledek? Mladý strávník jí absolutně sám a hrozně ho to baví! Zoubky odvádějí svoji práci a Toník tak dělá další malý krůček ke své samostatnosti.

úterý 17. září 2013

... na nervy!


Znáte ty chvíle, kdy byste nejraději od všeho utekli? Já ano! Zrovna dnes bych nejraději utekla mílovými kroky od své řvoucí ratolesti, která od šesti ráno nezavřela pusu. Chápu a vím, že zuby jsou věc zákeřná, ale vysvětlujte to mé tepající lebce. Už teď se nemohu dočkat okamžiku, kdy se na světlo proklubou veškeré tesáky a bude klid ... ale ono se najde zase něco jiného, že? 

Využívám své pětiminutové pauzy, kdy se Toník alespoň na chvíli obejde bez houpání, zpívání a konejšení ... sedám si a užívám svůj osvědčený lék na pochroumané nervy - kafíčko a hodně hodně HODNĚ čokoládový dort, který pekl můj šikovný Vítek. DÍKY! Dnes mi opravdu bodnul :)

... a já běžím opět konejšit ... :)

neděle 15. září 2013

... koza zahradnicí


O někom se říká, že má "zelené prsty" a vše mu kvete pod rukama. O mne se toto rozhodně tvrdit nedá. Za to se u mne osvědčila hláška: "nedoleješ nebo přeleješ"! A taky že jo! veškerou květenu jsem zahubila (byť zcela nechtěně) a to dokonce i vytrvalý sukulent! Mé pošramocené zahradnické ego bylo pohlazeno jednou květinkou, která stále roste a dokonce i občas KVETE (což je opravdu věc nevídaná!) Povzbuzená tímto úspěchem jsem se vrhla do nového projektu - vypěstovat si vlastní bylinky na vaření! Při procházce IKEOU jsem narazila na květináčky se sazeničkami a než jsem se nadála, měla jsem je v košíku a doma se vrhla do sázení semínek. Co z toho vyroste, netuším ... 


Držte palce! Slibuju, že se o ně budu starat jak nejlépe dovedu (i když to tvrdím o všem a jak to dopadá). Budu vás průběžně informovat o mém zahradnickém (ne)úspěchu :)

čtvrtek 12. září 2013

... roubené snění

Každý máme o čem snít. Kdysi jsem měla velký sen (či přání) - najít si druhou polovičku, svoji spřízněnou duši, se kterou bych mohla kráčet ruku v ruce životem. Jednoho květnového dne se sen stal skutečností... Dnes mám, co jsem si vždy přála - rodinu - a jsem nesmírně šťastná. Každý den děkuji za ono štěstí, které mne potkalo. Velmi si ho vážím! Moc dobře vím, že ne každý mát to, co já (my). Ale z hloubi duše věřím, že si i je jednou štěstí najde. A právě k takovým směřují mé nedělní modlitby ...


Mám však ještě jeden sen, sen o malé chaloupce. Sen o vlastní roubence ...
Toužím po dřevěné podlaze, po kachlových kamnech a lenošení na peci.Vysnila jsem si dřevěná okna i velký stůl s lavicí. Chtěla bych se ráno probudit, otevřít okno a vidět čistou přírodu. Jednou provždy se zbavit velkoměsta (i když teď bydlíme na jeho okraji). Ráda bych se zbavila stresu a mačkání se v hromadné dopravě. Chtěla bych místo válejících se bezdomovců vidět les a louku. Místo nadávek poslouchat ptačí zpěv.

Kdo ví, zda se mi toto splní, nejspíš ne. Ale od čeho máme snění? Zavírám oči ... a sním ...

středa 11. září 2013

... změna je život

Ač s jistou nelibostí a váháním, přešli jsme z kojení na sunar. Důvodů je hned několik. Mezi jedním z nich je potřeba přibrání na váze neb Toník ve svých osmi měsících váží pouhých 6,25 kg (ale čiperný je až běda).

Vzpomínám na počáteční boj v porodnici a nervozitu, zda se kojení vůbec podaří...a podařilo! Kojila jsem často, ale ráda! Prožili jsme tak necelých osm měsíců a teď nám začalo nové období...

Přeučení zabralo necelý týden. Z počátku se na to moc netvářil (a já se mu ani nedivím). Ale nutnost je nutnost. Dneska pije už krásně a zdá se, že mu i chutná.


Já se musela smířit s tím, že to maličkaté miminko, které vážilo 2,30 kg a ztrácelo se v peřince, je již nenávratně pryč. Teď mám velkého chlapa, který leze jako drak, chodí kolem nábytku a v kočárku není přes rozmatlané křupky ani k poznání. Nezbývá mi než smutné konstatování: letí to, letí!

neděle 8. září 2013

... vzpomínka na Paříž


V Paříži jsem byla poprvé s Vítkem ještě za svobodna před dvěma roky, ale vzpomínky jsou stále živé.
Město má nezapomenutelnou atmosféru a kouzlo (i když v mnohém nám připomínalo naši starou část Prahy). Tehdy jsme si domů odvezli dva obrázky, které jsme zakoupili při procházce kolem Seiny. Ovšem až dnes se dočkaly svého pověšení. Jak se říká: kdo si počká, ten se dočká! A my se dočkali a teď si můžeme zavzpomínat na romantické chvilky v srdci Paříže kdykoli, když vejdeme do ložnice ... 


O našem výletě se můžete dočíst zde .

... jde to i jinak


Tak krapet intimní zákulisí naší domácnosti, ale ráda se o ně s vámi podělím...
Řešíme otázku antikoncepce, což není v našem případě snadná věc. Hormony brát ze zdravotních důvodů nesmím (ono taky upřímně není o co stát). A nic jiného, co by plně vyhovovalo mně nebo Vítkovi není. Co s tím? S řešením naší patové situace přišla moje milá gynekoložka, která je nakloněna alternativním metodám a ženské tělo má ve veliké úctě (proto i s nelibostí píše HA náctiletým slečnám). Sama od sebe mi zavolala, že pro mne má řešení. Tehdy jsem ještě netušila, jaké ...


Lady - Comp, chytrý počítač, který funguje na výpočtu plodných a neplodných dní dle měřené teploty. Zprvu jsem se na to dívala krapet skepticky (v mém okolí mají všichni názory typu: 100% bezpečné jsou jen pilule!). Nechci nic namítat, ale i přes tento pilulkový zázrak má moje kamarádka dvě krásné holčičky (takže NIC není 100% ). 

Lékařka mne ale ujistila, že je to opravdu vymakané a používají to její dvě dcery již několik let. Mimochodem zcela bez nehod! Probraly jsme naši situaci ze všech možných úhlů. Výsledek? Doma jsme to probrali s Vítkem a ten souhlasil. Za vyzkoušení nic nedáme. Je to pro mne nejzdravější metoda, nebudeme zatěžovat přírodu umělými hormony. A spolehlivost? Uvidíme časem. Pokud přijde další skřítek do party, tak ho přivítáme s otevřenou náručí. Zkrátka by to tak mělo být. Ale doufáme, že vše bude fungovat tak, jak má a na dalšího prcka si ještě chvilku počkáme ...

Zatím je krabička doma ve zkušebním režimu. A já jsem spokojená!


... a navíc je tato metoda vhodná i dle morálních měřítek křesťanského života ...
"Občasná zdrženlivost, metody odpovědného plánování rodičovství na základě sebepozorování a volby neplodných údobí jsou ve shodě s objektivními měřítky mravnosti. Takové metody mají v úctě tělo manželů, povzbuzují jejich vzájemnou něhu a podporují výchovu k ryzí svobodě. Vnitřně špatné je naopak každé jednání, které před manželským stykem nebo při něm nebo při rozvíjení jeho přirozených účinků má za cíl nebo za prostředek zabránit početí." 
(katechismus, 2370) 
Pro někoho jsme blázni, pro někoho ne. Pro někoho je možností pouze hormonální antikoncepce a jiným metodám nevěří ... Jojo, jenže si uvědomte, že NIC není 100%. Umělé hormony jsou navíc škodlivé jednak životnímu prostředí a jednak nám samotným (ale nic proti nikomu). Má ségra zobe bobule a nijak ji je nevyvracím, však jsem je i já sama zkusila ...a jak to dopadlo ...

Na metodu PPR nejsem dostatečně odhodlaná (navíc s mým nepravidelným cyklem by to byl boj). Lady-Comp si prý dovede poradit i s tímto, tak jsem na něj zvědavá! ...

sobota 7. září 2013

... do Prachovských skal



Sobota, teplo, sluníčko ... a my vyrazili opět do přírody. Tentokráte obhlížet Prachovské skály. Řeknu vám, že to byla paráda! Sice jsem zpočátku nadávala, že se i do PŘÍRODY musí PLATIT vstupné, ale za to krásné dopoledne těch 60Kč opravdu stálo! Cestička byla z kopce do kopce, přes kameny a kořeny. Se spoustou schodů i dobrodružným podlézáním. Když vyrazíte brzo, jako my, tak na mnohých skalách zpozorujete horolezce. A že je to pro ně ráj!

Společně jsme si zavzpomínali na výlet, který jsme spáchali ještě za svobodna. Tehdy jsme vyrazili z Turnova na Hrubou Skálu, ale o tom se můžete dočíst zde .


Cestou ze skal jsme se stavili ještě omrknout trosky a pak jsme frčeli na milou návštěvu za Petrem, Jiřinkou a jejich malou Rutičkou :) Byl to moc príma den, děkujeme!

úterý 3. září 2013

... nebeské kostky

Objevila jsem dortík pro dámičky ke kafíčku. Je lehounký a moooc dobrý. Z plechu mi zmizel přímo nebeskou rychlostí :) Ráda se s vámi podělím o recept. Jen mi prosím omluvte fotky, jsou takové nic moc. Nešlo to lépe vyfotit. Neustále mi strávníci ujídali a ukrajovali ...


4 vajíčka (žloutky a bílky zvlášť), 400g cukr moučka, 10 lžic oleje
200g polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, 250 ml ke šlehání
margot (1-2 tyčinky), 750ml mléka, 3 vanilkové pudinky 
600g zakysané smetany, 1 sáček instantního cappucina
piškoty namočené v kávě a 2 lžících rumu

- ušleháme žloutky s 200g cukru a přidáme olej, 10 lžic vody, mouku a prášek do pečiva
- ušleháme z bílků sníh a jemně přidáme do těsta
- pečeme při 160°C cca 20 minut
- do mléka přidám pudink a zahřeji do zhoustnutí, přidám zbylý cukr a nechám vychladnout. Pak přidám cappucino a zakysanou smetanu.
- na vychladlý korpus dám polovinu krému, namočené piškoty a zbylý krém. Dám do ledničky vychladnout (zabere to cca 5 hodin). 
- ušleháme smetanu a ozdobíme jí vršek. Ozdobíme margotkou a je to!

TIP: pokud nemáte margotku, lze použít třeba sušenka twix či kofila. Vhodné je připravovat dezert den dopředu. Pak má čas si "odpočinout", vychladnout a krásně ztuhnout :) 

neděle 1. září 2013

... lehce námořnická


Nová kabelka tentokrát pro mou ségru k jejímu zítřejšímu svátku. Látku si vybrala sama, tak snad se jí bude líbit :) Vleze se do ní notebook i spousta dalších věcí, takže může směle vyrazit na svou první říjnovou vysokoškolskou přednášku (i když já si vystačila jen s tužkou a blokem). Takže naše budoucí psycholožko: VŠE NEJLEPŠÍ a do nadcházejících let studia pevné nervy a "vydrž prťka vydrž!" :)