Včera večer seminář s Katkou Královou
na téma:
"Běžná situace u doktora, kterou Vám dítě neodpustí."
Pro nás veliký přínos.
Loupežník má z doktorů psotník.
Jakmile je vidí, dostává hysterické záchvaty.
Nespolupracuje, křičí, přilepí se a nejde sundat z trika.
Přemýšleli jsme, čím to bude ...
Nemarodí, doktory zná jen díky očkování.
Dvakrát mu šili hlavu, dvakrát vyndávali stehy.
Ano, to má vliv ...
ale seminář s Katkou mi tuto situaci objasnil ještě víc.
On hlavně nevěděl, CO se děje, byl vyděšený.
Vše mi secvaklo až díky tříleté prohlídce,
kterou jsem si zpětně přehrála v hlavě.
Doktor se na něj beze slova vrhl
a začal přetahovat pinďu a zkoumat varlata.
Nic mu před vyšetřením neřekl, prostě rovnou jednal.
Malý řval, jako by ho na nože brali´
a mně se srdce svíralo.
Upřímně?
Když se vžiju do jeho situace:
Brečím, nevím, co se děje, co se bude dít.
Najednou mě svlečou a začnou šahat na intimní partie.
Bez toho, že by mi řekli, proč to budou dělat a jak to bude probíhat ...
řvala bych jako tur taky!
Promiň, Toníčku.
Chybami se člověk učí.
Příště snad lépe.
Ale zpět k semináři.
Takže jak to udělat, aby dítě u doktora spolupracovalo?
Aby si nedával mokrý hadr na hlavu rodič ani lékař?
Aby dítě bylo spokojenější a klidnější?
Katka téma rozdělila do 3 oblastí,
na kterých se postupně pracuje:
fotka vzata z webu: www.ulekare.cz
- 1. JÁ
- buďme v klidu
- když se v klidu necítím, přiznám to
- v klidu je síla!
- dítě pozná mé emoce
- 2. PŘÍPRAVA
- mluvme s dítětem
- řekněme mu, co ho čeká
- můžeme si doma zahrát scénku, jak to bude v ordinaci probíhat (jak se píchá injekce, měří tlak, poslouchá srdce, ...)
- nabídněte, že to spolu doma natrénujete, aby se pak cítil bezpečněji
- domluvte se s dítětem na tom, že doktor neudělá nic, co by mu neřekl dopředu. Nic, o čem by předem dítě nevědělo.
- 3. U DOKTORA
- dítěti nikdy nelžu (nepoužívám věty typu: "neboj, to nebude bolet ...")
- doktorovi řeknu, na čem jsme se s dítětem domluvili, aby mu vždy popsal, co bude dělat (Teď vezmu fonendoskop a poslechnu ti srdíčko. Neboj se, nebude to bolet, jen to trošku zastudí ...)
- buďme s dítětem, buďme s ním - jsme tu pro něj. ("Bolí to, viď. Jsem tady s tebou. Jestli chceš, můžeš mi mačkat ruku, pokud ti to uleví ...)
- dopřejme dítěti čas (některé děti potřebují pouze sebrat odvahu, než mu injekci píchne)
Všem situacím musí dítě rozumět a cítit se v nich v bezpečí.
Sledujme a poslouchejme naše děti. Ony nám sami řeknou, co potřebují!
Mnohdy dětský strach pramení ne z bolesti,
ale jen z toho, že neví, co se děje, co se bude dít ...
Mluvme s dětmi a vše vysvětlujme.
Proč se to bude dít a proč to musí podstoupit.
A hlavně, NELŽEME JIM!
Ano, přesně tak s dětma postupuji a říkám jim vše na rovinu, co se u dr. bude dít, jak to bude probíhat, je důležité aby to věděli, já říkám, čím víc vím, tím míň se bojím. I před šitím rozražené hlavy, jsem narychlo v autě synovi (měl čerstvě 4r) vysvětlovala, jak mu pan doktor ránu ošetří. Před návštěvou zubaře doma nacvičujeme :) A když jsme byli jednou u dětského na preventivce a já jsem ho dopředu na očkování neupozornila, tak ho dr. nenaočkoval, na očkování jsme spolu šli o týden později, připravení ;-) :-) Mám děti 6, 4 a 2 r. Držím pěsti, ať to u vás od příště probíhá u doktorů lépe.
OdpovědětVymazatU nas postupujeme uplne dle manualu. Vysvetlime, doma zahrajeme, natrenujeme, chvalime a chlacholime. A rev je stejne uz od cekarny. Proste ve stavu strachu se s nasi malou nelze domluvit. Nenecha se ani poslechnout, ani kouknout do krku. Neumim si predstavit, kdybych ji mela informovat o tom, ze dostane injekci. To bych ji tam ani nedostala. Jo a mala vubec nemarodi, ockovani postoupila jen povinna a krev ji dosud nebrali. Takze doufam, ze dostane rozum. Jsou ji tri.
OdpovědětVymazatasi je to taky kus od kusu ;-)
VymazatSeminář jsem si pustila, ale nakonec jsem se nedodívala do konce, nebylo tam pro mě nic nového (a paní Katku a její projev moc nemusím, ale skousnu ho, když jde o zajímavé téma). Musím říct, že jsem s dětmi narazila zatím na dobré doktory, kteří jsou k dětem chápaví a vše vysvětlí (či průběžně vysvětluji já).
OdpovědětVymazatKrásný článek a spousta pravdy v něm! :-)
OdpovědětVymazatMáte to velmi hezky napsané. Jasně, stručně a hlavně bez té omáčky, kterou paní Králová používá. Já ten její projev taky nemůžu.
OdpovědětVymazat