Včera jsme vyrazili na výroční oslavu Bohemky, za kterou dříve Vítek vesloval.
Zpočátku jsem z toho měla obavy. Přeci jen, o sportu vím velké kulové a málem
nerozpoznám pádlo od vesla, ale dopadlo to nad očekávání dobře.
Toník byl hodný a já měla pro jistotu pusu zacpanou jitrnicí :)
nerozpoznám pádlo od vesla, ale dopadlo to nad očekávání dobře.
Toník byl hodný a já měla pro jistotu pusu zacpanou jitrnicí :)
S Mikym si vyjeli nejednu medaili. Společné úsilí v lodi vyústilo v pevné přátelství.
Měli jsme ho za svědka na svatbě a v brzké době bude také Toníkovi za kmotra.
Jak by řekl Vítek: "Nemám bráchu, mám Mikuláše"
"Placek" je doma nespočet, ale jen ty nejdůležitější jsme si vystavili.
Zbytek je schovaný v krabici, aby se na ně neprášilo.
Jsem zvědavá, zda Toník jednou půjde v tátových šlépějích ...
Žádné komentáře:
Okomentovat