čtvrtek 24. března 2016

... jidášky


Jidášky.
K Zelenému čtvrtku.
Mé první v životě.

Na Velikonoce peču mazanec
a tradičního beránka.

Letos jsem rozšířila repertoár.

Snědla jsem půl plechu po vyndání z trouby.
Bude mě bolet břicho.
Tak ať!
Stálo mi to za to :)


Budeme potřebovat:
500 g hladké mouky, 2 lžíce medu, 2 lžíce oleje,
2 lžíce moučkového cukru, vajíčko, špetku soli, droždí, ¼ litru mléka.

Do mouky udělám důlek, do kterého rozdrobím droždí.
Přidám cukr a vlažné mléko.
Nechám vzejít kvásek.
Pak přidám zbylé ingredience.
Vypracuji těsto (je tužší než na koláče).

Nechám vykynout a umotám tvary (jaké chci, je jich k výběru víc)
Peču při 180°C cca 10 minut.
Ještě teplé jidášky potírám medem.

Pak už jen hlídám,
aby zbylo něco pro tatínka na večer.
:)




neděle 20. března 2016

... stůl!


Máme nový stůl.
Poctivý.
Od truhláře dělaný.

S dvěma šuplíky.
Skákala jsem z něj dva metry vysoko.
Nemůžu se na něj vynadívat.

Chtěla jsem vám ho hezky nafotit.
Ráno, když ještě děti spí.
Nevyšlo mi to.

Tak foto za "provozu".


Původně jsme měli takový.
Vysoký.
Navazoval na linku.

Byl fajn.
Ale děti mi z něj padaly.
Tak jsem řekla dost.

A splnila si sen o krásném stole.


Jednu dobu jsme měli i takové provizorium ...


Nostalgický původní stav :)

neděle 13. března 2016

... Morena


U nás na konci Prahy dnes vítáme jaro.
Morenu nám odnesla Rokytka.


A já se nemohu dočkat tepla a sluníčka!
Kdepak jaro, kde jsi?

středa 9. března 2016

... do hlubiny duše


Lucie Ernestová je génius!
Má nádherně malované karty doprovázené texty.
Ukrývají v sobě neuvěřitelnou pravdu.

Ráda bych se o ně podělila.
Budu sem každý měsíc jednu dávat.
Věřím, že i vám něco dají.

Já se s nimi setkala ve škole
na lekcích ticha s Vlastičkou Hillebrandovou.
Úžasná to dáma!

Rozložila karty z Cesty k sobě s tím,
že si každý máme vybrat tu, která nás osloví.
A ta nám o sobě opravdu něco poví.

Vyvolávají překvapivé reflexe.

Ha ha ha, no jasně,
říkala jsem si.

Jak jsem se tak dívala po všech těch nádherných obrázcích,
jeden mne opravdu fascinoval.
Zcela mne do sebe vtáhl a stále vtahuje ...

Vzala jsem si ho.
Přečetla.
A začala plakat.

Konečně mi věci dávaly smysl.
Něco uvnitř povolilo.
Přišla obrovská úleva.


Přijmi každý smutek a úzkost jako
příležitost k tomu, aby ses něco
o sobě naučil. Hledej střípky radosti,
které ti z něho pomůžou

Nauč se proměňovat sílu smutku
a temnoty v radost a světlo.

Jeden budhistický příběh říká, že někdy
smutek přijde neočekávaně. Představ si
ho jako hromadu hnoje, kterou kousek
po kousku odvozíš ze svého nitra, místo
abys s ní páchnul kolem sebe.

Čím větší hromadu těžkostí zvládneš,
tím krásnější bude tvoje zahrada.



neděle 6. března 2016

... (už) ROK


První narozeniny měla Marijánka 27. 2.

Ač to byl víkend, nebyla jsem doma.
Málem jsem to obrečela.

Vlezla mi do toho škola.
(Jo, zase jsem vlezla do vzdělávacího procesu)

Co na plat.
Oslavili jsme si je o týden později.

Je krásné pozorovat, jak je každé dítě jiné.

Toníček byl před lety fascinován svíčkou a dort ho moc nebral.
Marijánka to má přesně naopak.

Na svíčku se dívala posmutněle, jako by chtěla říct:
"Pomoc, mně to jídlo HOŘÍ!"

Loupežník chytl loupežnici
a dort jedním fukem zachránil :)
To bylo radosti!


Co ta toho sní a snědla!
Nechápu, jak může vážit jen 7,5 kila!
:)