čtvrtek 29. prosince 2016

... Vánoce rekapitulace


Letošní Vánoce byly netradiční.
Takové ve znamení nemocí.

Oba loupežníci s neštovicemi.
Nemohlo se vůbec ven.
Ani na půlnoční.

Zbytek rodiny přepadla chřipka.

Poslední Vánoce v našem podkroví.
Ty příští už v domečku.
S nejmladší loupežnicí v náručí.


Loupežníci se vrhli na dárky.
Papír létal vzduchem :)

A jaké dárky udělaly největší radost?


Stará dobrá klasika,
která snad nikdy neomrzí - TATROVKA!
Vozí se na ní oba dva.


Tahací Žeryk na provázku.
Vhodný pro děti od jednoho roku, když už umí sami chodit.
Ale drandí tu s ním i náš čtyřleťák :)


Magformers.
Naprosto úžasná magnetická stavebnice,
která pohltí malé i velké!

Když jsem ji viděla,
chtěla jsem si s ní okamžitě hrát sama.
Ale musela jsem si vyčkat v sáhodlouhé frontě zájemců,
než na mne vybyly alespoň dva dílky, které šly dát k sobě :)


Naše děti jsou stavebnicové.
Ježíšek donesl i lego duplo - farmu.

Od Vánoc v obýváku přeskakujeme nejrůznější stavby,
které se nesmí zbourat ani přemisťovat ... znáte to? :)


Musím zmínit i novou kuličkovou dráhu.

Když se po ní pustí kulička, krásně hraje.
Každé patro trochu jiným zvukem.

První den se u něj málem strhla bitka.
O kuličky, o pouštění ...

Nakonec se to nějak vykomunikovalo a snad nejhorší za námi :)


Prožili jsme společně 5.manželské Vánoce.
Každý rok jsou pro nás trošku jiné.
Pokaždé však krásné! :)

Přeji Vám všem krásný Nový rok!
Plný lásky, spokojenosti, štěstí, klidu a Božího požehnání.

Vzhledem k naší koláži mohu i dodat větu z filmu:
"Milujte se a množte se!" :)


středa 21. prosince 2016

... a je NÁŠ!


Máme klíče od NAŠEHO domečku!
Ani tomu nemůžu uvěřit.
Máme DŮM!

Teď teprve začne ta pravá legrace.
Zařizování, stěhování, zabydlování, gruntování ...

Snad vše stihneme,
než se k nám připojí další do party.


Dárek na uvítanou překvapil a potěšil.
Nečekala jsem, že něco dostaneme ... kromě klíčů :)





úterý 20. prosince 2016

... bílé Vánoce

Venku bláto,
doma zcela bílo ...

Loupežník je už týden doma s neštovicemi.
Zmeškal i školkovskou besídku,
což mě hodně mrzelo.

Loupežnice protivná až běda.
Jen čekám, kdy se nám opuntíkuje i ona.

Ještě štěstí, že je náš nejmladší člen zatím v břuchu.

Krom toho nám marodí hlava rodiny s rýmičkou.

Nevím, co je horší.
Zda nemocné děti či nemocný chlap.
Asi ten chlap.

Ne nadarmo se říká, že je to smrtelná nemoc.
Však si zkuste přečíst pozpátku tohle:

"MÁ RÝMU"
Tak vidíte.

Uf. Tohle budou ale Vánoce.
Asi skončím s hadrem na hlavě ...

čtvrtek 8. prosince 2016

... když se peče s dětmi


Také máte kuchyni plnou malých pomocníčků?
Já teda jo! A víte co?
Mnoho jsem se toho od nich naučila.


Třeba to, že nemá cenu se soustředit na rozsypanou mouku,
ale spíš na tu radost z ní.
Víte, že se dá do ní parádně malovat?

Nelámat si hlavu s tím,
že cukroví nebude vypadat jako z katalogu.
Nu nebude. A co jako :)

Těsto, které je třeba po vytažení z lednice rychle zpracovat,
rozdělit na víc kousků. A ty vyndávat postupně ven.
Dětem je totiž naléhavost této situace zcela ukradená.

Také to znáte?
Vyválíte si pečlivě těsto na perníčky
a děti vykrajovátka mrskají jak je napadne.
Toho zbytečně prokrájeného místa!

O co snazší je rozdat všechna vykrajovátka.
Děti je zlehka poskládají na těsto co nejblíž k sobě
a pak je najednou přejet válečkem
:)


Ano, je s nimi nepořádek.
Ano, šlo by to bez nich rychleji.

Ale rozhodně by to nebylo ono!

Až teprve s malými loupežníky v kuchyni
získávají přípravy na Vánoce to pravé kouzlo :)

Užívejte si okamžiku TEĎ A TADY.
A zbytečně se nerozčilujte nad pomoučenou podlahou.

Užívejte si SPOLEČNÝCH CHVIL.
Vždyť tak rychle utečou.
A už se nikdy nevrátí.

Přeji všem krásný a požehnaný adventní čas!




pátek 2. prosince 2016

... je tam!


První pohyby miminka.
Lehké, jemné, dojímavé.

Těhotenství prožívám potřetí,
 ale stále nepřestávám žasnout nad zázrakem stvoření.
Je to pro mne neuvěřitelně mystické.

Jak prakticky z ničeho vznikne nový život.
Jakým neuvěřitelným tempem se vše vyvíjí.

Dokonalý Boží plán.
Dar, který nám byl dán.
Díky za něj!

Poslední dny často čtu příběh o Stvoření světa.
Bude to nejspíš hormony, ale často se u něj dojímám.
Jako by mi najednou vše do sebe zapadlo.

Cítím se vyrovnaně, spokojeně, šťastně.
Už se na malého loupežníka či loupežnici moc těším.
Na fotce jsme spolu na kurzu kosmické výchovy :)