úterý 14. března 2017

... předjaří


Toto období mám ráda.
Sledovat, jak se příroda po zimě probouzí.
Vnímat, jak vše začíná vonět, bzučet a cvrlikat.
Pociťovat radost z prostého bytí.

Těšila jsem se na oteplení.
Loupežníkovi se v zimě nechce na procházky.
Ale jakmile je venku lépe, vyráží bez protestů.

Jenže letos nám jaksi natekl, vysypal se po celém těle.
Oči rudé jako králík, opuchlá víčka.

Prý má dvě veliká trápení.
Jedno svědící, druhé pálící ...
Je mi ho hrozně líto.

Kde se to jen vzalo?
Žádný jiný rok se mu to nedělo.
Až teď.
Z ničeho nic.

Zaskočilo nás to všechny.

Naše příští zastávka - alergologie.
Snad bude brzy lépe.

sobota 4. března 2017

... pomalu hnízdím

Pomalu začínám pociťovat hnízdící potřebu.
Ono se není ani čemu divit.
S malou loupežnicí jsme vskočily do 32.tt.

A jak takové třetí hnízdění vypadá?
Jedno bydlení na půl zabalené,
v tom druhém krabice, kartony a nepořádek.
Dnes jsme převezli komodu,
kterou jsem čile zaplnila velikostí 50, 56.
(Trochu jsem se uklidnila. NĚCO máme nachystáno)

Už jsem úplně pozapomněla,
kolik místa takové plenky zaberou :)
Už se na tu malou prdku v látce moc těším!
Nejvíc nadšená jsem ale z kuchyně!
Okachličkováno, zaspárováno,
radost veliká!