neděle 26. června 2016

... rostou!


Houbaři vyrazili do lesa.
A donesli!
Ba co víc, prý si mohli i vybírat,
kterou houbu vezmou.


A tak se u nás čistilo,
krájelo a třídilo.

Malá loupežnice se musela držet mimo dosah košíků.
Jedla by je i s jehličím ...


Něco přišlo na sušení,
jiné na řízky.
Masáky na kmíně.

A po práci zasloužený odpočinek.
(takhle ty děti miluji snad nejvíc)



Přejeme všem krásné léto!
Já mám na nějakou dobu po výletování.


Čekám, až otok splaskne,
noha přestane bolet.

A budu moct vyrazit někam do skal.
Nemůžu se dočkat!

pondělí 13. června 2016

... mini Pavlova


Lehké, křehké, nadýchané.
Jako sukénka ve větru.

Neuvěřitelná dobrota,
kterou jsem prostě musela zkusit.

Tímto děkuji za tip, Marti :)


Měla jsem je v plánu nafotit všechny pohromadě.
Jenže realita byla jiná.

Sotva jsem ji připravila,
záhadně zmizela.
Jen pár drobečků po ní zbylo ...


4 vaječné bílky - vyšlehat do pevného sněhu
200g cukr moučka - prosát
2 lžíce bramborového škrobu
2 lžíce vinného octa
semínka z půlky vanilkového lusku
špetka soli

K bílkům přidám špetku soli a vyšlehám do pevného sněhu.
Postupně přidávám cukr (musí se pořádně zašlehat!)
Pak přidám vanilku, škrob a nakonec ocet.

Na pečící papír dělám z těsta bochánky.
Uprostřed nechám dolíček - do něj pak přijde šlehačka s ovocem.
Peču při 120° cca 45 minut.

Mají být na povrchu křupavé, uvnitř vláčné.
Na pohled bílé :)

Dobrou chuť!
My už nemáme ani ťuk :-D


sobota 11. června 2016

... slavíme Toníčka


Loupežník bude mít v týdnu svátek.
Tak slavíme přes víkendu.


Pomerančovo - pomerančový dort s pomeranči :)


Top dárek:
foukací "hamotika".
Snad nebude trénovat o páté ráno :)


Včelí úly.
Měla jsem je vyhlídnuté k Vánocům.
Ale všude vyprodané.
Tož TEĎ jsou :)


Momentálně u nás frčí brouci.
Tak pro lepší pozorování - zvětšovací lupy.
A aby jich nebylo málo ... máme hned tři :)


Dětská verze krásné klasiky.
Človíčku nezlob se :)

Mějte hezký víkend!
Já už mám z "hamotiky" díru v hlavě :)

pátek 3. června 2016

... co dělám

A co že to tam jako děláš?
Slýchávám poměrně často ...


... tak třeba si stavím růžovou věž
a děsně mě to baví!

Díky ní jsem se stala opět dítětem.
Pomohla mi prožít mé "teď a tady".

Vypnout dospělácký mozek,
který neustále myslí na sto věcí najednou.
A soustředit se na jedinou věc - kostky.

To vám byl ale pocit!
Ani jsem nepostřehla, že výuka probíhá zvesela dál.
Prostě jsem si seděla, stavěla a bylo mi krásně.


Montessori?
Báječné pro děti i dospělé :)

Kdo nezažil, nepochopí ...

středa 1. června 2016

... nové hnízdo

Vždy jsme chtěli domeček,
který by byl jenom náš.
Z mnoha důvodů.

Zvažovali jsme plno možností.

Postavit si svépomocí.
I jsme se byli na jednom pozemku podívat.
Ale většinu času bychom trávili na stavbě.
Dětství našich dětí by nám až moc rychle uteklo ...

Koupit starší domeček s duší a zrekonstruovat.
Líbila by se mi nějaká stará fara.
Ale těch peněz do rekonstrukce ...

Velkým limitem se nám stala lokalita.
Museli jsme být co nejblíž u Prahy.
(Ač by Vítek chtěl do JČ a já někam do hor)


Nakonec kupujeme hotovku.
Maličkatý dvojdomek jen dva skoky od Prahy.
O roubence si mohu už jenom snít.
Ale co :)


Momentálně žijeme plány na zařizování.
Mám jich plnou hlavu.
Těšíme se moc!