pátek 28. února 2014

... po ránu


Až teď vím, jakou závislost mohou způsobit látkové plenky!
Přes noc ztuhl domácí balzám na rty z bambuckého másla a včelího vosku.
Vytáhla jsem látku, ze které přesně vím, co udělám. Jen si najít čas.
A naše malé dětské Biblické okénko :) 

Začínám se těšit na březnový výlet s přáteli.
Máme v plánu v postním období jednu křížovou cestu.

Mějte hezký den.

sobota 22. února 2014

... ponožky s dírou


Také to znáte? Ztrácející se ponožky, sem tam díra ...
Co s nimi? Vyhodit? Přišli jsme na lepší způsob.
Udělat z nich žížalu :)

Je krásně měkká, muchlavá, dlouhá, tvarovatelná.
Zkrátka akorát. Může se dát i jako těsnítko k oknu proti průvanu.

pátek 21. února 2014

... blázen?

... možná


Myslete si, že mi po tom roce na mateřské začalo harašit.
A možná ani nebudete tak daleko od pravdy.

Chytilo mne kompostování a více ekologické smýšlení.
Také jsem kopla papír do zadku a přešla na látku.

Ale velryby zatím zachraňovat nepojedu, nebojte.
Více na koňovi ,průběžně doplňuji.

úterý 18. února 2014

... rozjedeme to!


... ale až v létě.
Zatím je mu o fous větší.
A to má být pro děti od roka.


Nic to nemění na tom, že je to skvělý vynález!
Dá se z trojkolky předělat na dvojkolo.
A ta krabice!

pondělí 17. února 2014

... když to na nás leze


Týden jsme se nedostali ven.
Začal s tím Toníček - rýma a teplota.
Štafetový kolík jsme neochotně převzali všichni.


Abychom se při marodění nenudili, plánujeme léto.
Rádi bychom turistiku v Alpách - Rakousko.
Snad nám vyjde, moc se těšíme.

Jen ještě musíme vybrat, kam konkrétně. 
Je tam tolik krásných míst!

pondělí 10. února 2014

... modroočko


Pro ty jeho modré oči. Uděláme cokoli.
Měl je od narození, neměnily se. 
Hrají mu v nich všichni čerti.

Při pohledu na něj se mi vždy vybaví film Páni kluci.
Ani pořádně nevím proč.
Nejspíš pro ty lotroviny :)

neděle 9. února 2014

... umění se meze nekladou


Malý dřevěný tác. Akorát na dvě kafata a dortík.
Dlouho jsem nevěděla, co s ním.
Včera jsme s Toníkem popadli barvy a dali fantazii volnost.


Uvědomuji si, že je dávno po Vánocích.
Ale andělíčci mne neomrzí ani v průběhu roku.
Tak mi motiv odpusťte.


Dlouho jsem si lámala hlavu s textem.
Dávat či nedávat?
Nakonec jsem zvolila myšlenku svaté Terezičky, mé oblíbené!
Její myšlenky má krásně sepsané Martinka tu.


Malý umělec pojal tvorbu čistě po svém.
Zprvu štětcem, ale ponejvíce prstíky.
Originalita zaručena!

čtvrtek 6. února 2014

... Mařenka je doma!

Náhoda a nebo osud?
Šla jsem vyprovodit mamku do práce. Cestou mi padl do oka plakát - Hledá se Mařenka!
A víte co? Je to ten náš nalezenec ze včerejška :)
Já mám takovou radost!

Akorát jsem chtěla vylepovat plakáty o tom, že jsme našli pejska.
Majitel mne předběhl.
Dnes už bude Mařenka chrupat ve svém pelíšku.
Takový osud bych přála všem zatoulaným pejskům.



středa 5. února 2014

... nalezenec


Dnes se Vítek vrátil z procházky s členem na víc. 
S rozklepaným, vyhladovělým, chundelatým klubíčkem.
Mnou zprvu považovaným za kočku.


Pejska jsme nakrmili, zahřáli. Očividně neměl v tlamičce už hodně dlouho.
Pak jsme začali řešit, co s ním. Hlavou se nám honilo leda cos.
Variantu, že si ho necháme, jsme zavrhli. 

Přiznám se, že bych nezvládala dohromady pejska a Toníka.
Možná až bude starší ... ale teď ne.


Do útulku nám ho bylo líto dát. Nějak tyto instituce nemáme rádi.
Začali jsme obvolávat přátele a známé, zda nechtějí nového člena rodiny.

Jedna kamarádka svolila, že si ho vezme pod svá křídla a pokusí se mu najít nový domov.
Prozatím bude Bobina u ní, my budeme lepit plakáty a doufat, že se ozve její majitel.


Podnikli jsme cestu směr veterina objevit případný čip.
Ten nenalezen. Bez obojku, žádné identifikační údaje. Je mi jí líto.
U kamarádky jí sice bude dobře, ale domov je domov ...



úterý 4. února 2014

... jako mamina

Při procházce jsem potkala souseda. První věta, kterou vypustil byla:
"Páni! Ty už vážně vypadáš jako mamina!"
Co tím jenom chtěl říci?
Asi že jsem čím dál tím víc krásnější :-D


A víte co?
Oslovení "máma" je tisíckrát krásnější než "slečna".
Tak ať si říká kdo chce co chce.
 Jdu si dát kafe a dort :)



neděle 2. února 2014

... do centra


Více jak po roce jsem se dostala do srdce Prahy. Zvláštní pocit.
Přišla jsem si jak vyplašená laň. Už jsem uvykla na ta naše pole a klid.
Hemžení a halas mi najednou přišel tak nějak ... nezvykle nepříjemný.


Ale za shlédnutí výstavy to stálo! Bavilo nás to tam všechny.
Impresionisty mám v oblibě a jejich skladba barev mě uchvacuje.
S Toníčkem jsme si poskládali barevného panďuláka.
Spokojenost byla na všech frontách :)


Přimotala se ke mě jedna paní. Pohladila Toníka a se slzami v očích řekla:
"Vy máte takové štěstí. Tak veliké štěstí!" 
A odešla. 

Díky ní jsem se na chvíli zastavila a zamyslela.
I když nemáme vše co bychom chtěli
a nejspíš ani nikdy mít nebudeme,
tak jsme velice šťastní!





sobota 1. února 2014

... nohy nahoře


Víkend! Čas, kdy jsme všichni tři pohromadě. Doba návštěv i odpočinku.
Vítka bych nominovala otcem roku, pokud by to šlo. O malého se stará vzorně. 
Díky němu mám vždy alespoň chviličku sama pro sebe. Nevěřili byste, jak moc mi to pomáhá!
Díky němu si krásně dobiji baterky na celý týden. A že jsou za tu dobu silně vybité, to snad nemusím ani psát.

Pokořila jsem svůj strach z plsti a jala se něco vytvořit. Vypadlo mi z ní pár šišoidů,
které skončily na šňůrce kolem krku. Nejsou dokonalé, ale mám z nich radost.

Víte, že je tento víkend vstup do Národní galerie zdarma ?
Tak vyražte! My se chystáme zítra.