středa 19. dubna 2017

... bydlíme!


Už týden bydlíme na nové adrese.
A bydlí se nám krásně! :)

Bála jsem se,
jak si zvykneme.

Jak děti,
co nové prostředí.
Jak já,
bez sousedů zespod.

Ale zatím vše dobré.
Cítíme se tady hezky,
jsme doma.

Trošku nám zabydlení pokazila loupežníkova ouška.
Dvakrát jsme v týdnu vyráželi směr pohotovost.
Pokaždé píchání uší a antibiotika.
Momentální stav snad už dobrý.

Teď už jen čekáme,
kdy se k nám připojí nejmladší spolubydlící.

pondělí 10. dubna 2017

... dvě monte gule


To máte tak,
když se na kurzu sejdete dvě
s termínem porodu jen týden od sebe.

To máte tak,
když jste na závěrečných zkouškách
celé čtyři dny od rána do večera.

To máte tak,
když už ani nevíte, jak si sednout,
aby vás nebolela záda, kyčle, nohy a celý člověk.

To máte zkrátka tak,
když jste ten certifikovaný montessori pedagog :)



Mám za sebou 350 hodin,
které byly pro mne velkým přínosem.
Jsem vděčná, že jsem se jich mohla účastnit.

Kytička od malých loupežníků
udělala větší radost nežli kupovaná.

A teď jdu oprášit poznatky z kurzu 0-3 roky :)


neděle 2. dubna 2017

... těsně před ...


Nacházím se těsně před:

- PORODEM (36.tt - donošeno, juch!)
- STĚHOVÁNÍM (jen co budou za mnou zkoušky)
- ZÁVĚREČNÝMI ZKOUŠKAMI (čtvrtek, pátek, sobota, neděle)
- CELKOVÝM ZHROUCENÍM (kdo ví kdy, ale brzy)


Absolutně nemám nic zabaleno do porodnice.
Oblečení a pleny pro malou nevyprané, nevyžehlené.
Na vše se vrhám až budu mít po zkouškách.
Tož vydrž Bětka, vydrž!

Ale za to mám umytá okna,
jakž takž uklizeno v domě (na veleúklid není sil)
a přestěhovanou většinu domácnosti (jen nevybalenou).

Pevně věřím, že se stihneme zabydlet dříve,
než přiskotačí nejmladší loupežnice.
Tak držte palce :)

úterý 14. března 2017

... předjaří


Toto období mám ráda.
Sledovat, jak se příroda po zimě probouzí.
Vnímat, jak vše začíná vonět, bzučet a cvrlikat.
Pociťovat radost z prostého bytí.

Těšila jsem se na oteplení.
Loupežníkovi se v zimě nechce na procházky.
Ale jakmile je venku lépe, vyráží bez protestů.

Jenže letos nám jaksi natekl, vysypal se po celém těle.
Oči rudé jako králík, opuchlá víčka.

Prý má dvě veliká trápení.
Jedno svědící, druhé pálící ...
Je mi ho hrozně líto.

Kde se to jen vzalo?
Žádný jiný rok se mu to nedělo.
Až teď.
Z ničeho nic.

Zaskočilo nás to všechny.

Naše příští zastávka - alergologie.
Snad bude brzy lépe.

sobota 4. března 2017

... pomalu hnízdím

Pomalu začínám pociťovat hnízdící potřebu.
Ono se není ani čemu divit.
S malou loupežnicí jsme vskočily do 32.tt.

A jak takové třetí hnízdění vypadá?
Jedno bydlení na půl zabalené,
v tom druhém krabice, kartony a nepořádek.
Dnes jsme převezli komodu,
kterou jsem čile zaplnila velikostí 50, 56.
(Trochu jsem se uklidnila. NĚCO máme nachystáno)

Už jsem úplně pozapomněla,
kolik místa takové plenky zaberou :)
Už se na tu malou prdku v látce moc těším!
Nejvíc nadšená jsem ale z kuchyně!
Okachličkováno, zaspárováno,
radost veliká!



neděle 26. února 2017

... loupežnice dvouletá


Už jsou to dva roky,
co nám vstoupila do života
naše malá Mariánka.

Malá a přes to velká.
Už žádné miminko, ale holčička.
Šaty, klobouky, korále a kabelky milující.
V pět ráno vstávající.

Brzy z ní bude velká ségra
a z čtyřletého loupežníka ještě větší brácha.
Někdy bych si přála umět zastavit čas ...

Všechno nejlepší, kočičko!
Děkuji za to, že jsi.


neděle 19. února 2017

... radosti tohoto týdne

Naučila jsem se radovat z maličkostí.
Vždy mi dovedou prozářit den.

Ať už je to úsměv malé loupežnice v pět ráno
či loupežníkovo obejmutí se slovy, že mne má rád.


Nebo když manžel tajně v noci peče
a mne ráno čeká v kuchyni sladké překvapení.


A což teprve ta radost,
když si konečně vybereme dlaždičky do kuchyně!

Nemohu tomu pořádně věřit,
je vybráno a kuchyně se snad brzy začne rýsovat.

Už ji tam úplně vidím!