pátek 23. června 2017

... špenátový quiche


Postupně objevuji slané pečení
a sžívám se s novou troubou.
(fakt každá peče jinak!)

Vždy jsem kroutila hlavou nad větou
"pečeme dle vaší trouby".
Proč? Trouba jako trouba ...

Jak vidno, trouba jsem byla spíš já,
když jsem dala péct chleba
a vrátila se na "běžný" osvědčený čas.

Místo voňavého bochníku se na mne vyvalil černý dým
a o konečném produktu snad ani nemluvit :-D
Ještě, že sousedi nevolali hasiče.


ŠPENÁTOVÝ QUICHE

Chutná skvěle teplý i studený.
V současných vedrech tedy spíše studený ... :)

Těsto je vláčné, křehké.
Umím si jej představit v řadě jiných koláčů.
Brzy přijde vlna experimentů :)

Jo a dle mého soudu by v koláči byla chutná i niva.
Tak tu třeba příště ... :)

TĚSTO:
Smíchám 160g hladké mouky, špetku soli a 110g studeného másla a 3 PL vody do hladkého těsta, které nechám zabalené ve folii odpočívat v lednici minimálně 1 hodinu.
Pak jej rozprostřu do vymaštěné koláčové formy.

NÁPLŇ:
Vyšlehám 90g lučiny (ta v kostce) spolu se 3 vajíčky. Pak přidám 80ml smetany (nebo plnotučného mléka), 300g rozmražených špenátových listů, 6 jarních cibulek, 250g eidamu, osolím, opepřím.

Dám do formy a peču "dle vaší trouby" při 200°C cca 25 minut do zezlátnutí.




pátek 16. června 2017

... našich 6 neděl

Šestinedělí je za námi.
Dalo mi hned několik překvapujícíh postřehů.


Největším z nich je fakt,
že se lépe zvládají tři děti, nežli dvě.
Tedy alespoň mně.

Proč?
Starší loupežníci se dovedou chvíli zabavit sami
a mně vybyde alespoň chvilka jen pro Bětušku.

Čas jen pro moji osobu je ovšem  stále v nedohlednu ...


Loupežníci přijali ségru se vší láskou, kterou v sobě mají.
Jen by ji hladili, chovali, pusinkovali...

Mají se rádi.
Snad jim to vydrží.

Upřímně?
Moc jsem se bála, jak Bětku přijme Mája, náš mamánek.
Obávala jsem se žárlení a kdo ví čeho ještě ...
opak je ale pravdou.

Je z ní velká ségra se vším všudy.


Největší bitka se doma odehrává o přebalování.

Aby mi samou horlivostí nerozmáčkli malou,
mají rozdělené funkce.

Mája je podavačka všeho potřebného,
Tóňa přebalovač v akci.


Loupežnice kojí, nosí, přebaluje
a já nejsem pozadu :)

Bětuška bude další "vynošené" dítě.
V kočárku byla zatím pouze dvakrát.
Nelíbí se jí v něm.

A já tu bébékáru přitom tak miluju!
Asi si do ní vlezu sama ...


Dokonce jsem si našla chvíli i u šicího stroje.
S pomocnicí jsme došily zbylé závěsy.

Koupelna se dá "zatáhnout".
Hurá!


Říká se, že šestinedělí je čas zamilování se.
Dítě do matky, matka do dítěte.

Ano, jsem zamilovaná až po uši!
A nic na světě to nezmění.

Vím, že ať jednou dítě provede cokoli,
na mé lásce k němu to nic nezmění.


Kdo nás vidí, pozastaví se nad počtem dětí.
Na dnešní dobu - tři? Není to moc?
Není, pro mne akorát.

Cítím se teď šťastně, naplněně, vyrovnaně.
A to i přes brutální nedostatek spánku
a stav vyčerpanosti, který už začíná být hraniční.

Jsem matkou tří dětí a jsem na to nesmírně hrdá.
Jsem za ně šťastná a neskonale vděčná.

čtvrtek 8. června 2017

... skoč do pole


Miluju vesnici a pole, která jsou kolem!
Mění se před očima.
Momentálně je tu záplava vlčích máků,
brzy se rozkvetou i ty bílé.


Každý den (když přeje počasí) 3 hodiny v polích.
Trháme do vázy, sledujeme všemožnou havěť, zpíváme si, ...
krásně se tím pročistí hlava, zažene moje únava a loupežníkům se přivodí ta jejich :)


Je to takový můj malý únik z domácího kolotoče
(kojení, přebalování, praní, kojení, vaření, přebalování, kojení, praní, kojení ...)
Však to znáte, nemusím dlouze rozepisovat ...


Nejmenší loupežnice vše spokojeně prospí v šátku.
Brzy s námi bude už šest neděl ... to to letí.


pátek 19. května 2017

... páté v pěti


Dnes je to přesně pět let od svatby.
Přesně osm let od první schůzky.

Nejdříve jsme byli DVA .
Netrvalo to dlouho a byli jsme TŘI 
Ze tří brzo ČTYŘI
A teď je nás rovných PĚT .


Za těch pět let jsme toho stihli docela hodně.
První bydlení, svatba, první dítě, druhé dítě, koupě domu, třetí dítě.

Je to jízda při které mám stále nedostatek spánku.
Jsem unavená, ale maximálně spokojená.

Mám vše, za co jsem se kdysi modlila ve Vatikánu.

Právě prožívám nejhezčí období v životě.
Děkuji Bohu za vše, co mám.


Jó a navíc mám báječného chlapa,
který je schopen se nejen sám postarat o děti a domácnost,
ale navíc si vzpomene na naše výročí.
Donese květinu a něco pro kojící maminu :)

neděle 14. května 2017

... munari mobile


Munari závěsný mobile jinak.
Improvizujeme.
Klasický by s našimi loupežníky dlouho nevydržel.

Hrazdička od tatínka.
Zavěšujeme černo-bílé kombinace.
Skleněná baňka krásně odráží světlo.


Munari je vhodný pro první tři týdny,
kdy dítě vnímá dobře kontrasty,
světlo a stín.

Zavěšujeme geometrické tvary.
Já jsem omezena prostorem,
proto závěsy obměňuji.

Pro toho, kdo nezná.
Originál vypadá takto:





pátek 5. května 2017

... Alžběta :)


Už je mezi námi malá Bětuška.
Pořád tomu nemohu uvěřit.
Štěstí na třetí.


Narodila se 2.5. 2017
Nechala na sebe čekat AŽ do 39.tt.
Největší "držák" a také největší "macek".

Vykulila se s váhou 3,040 kg a délkou 49 cm.
Právem si tak vysloužila titul "rekordmanka" rodiny :)


Dnes nás pustili domů.
Užíváme si jeden druhého ... třetího, čtvrtého a pátého :)

Děkujeme všem, co na nás mysleli!

sobota 29. dubna 2017

... něco málo od nás


MODRÁ.
Pro mnoho lidí překvapivé.
JÁ a mám MODRO bílou kuchyni.
Kam se poděla červená?

Změna je život.
Každopádně modrá kuchyni sluší
a já se na ni nemůžu vynadívat.


Stejně jako na tu naši skříň v ložnici.
Dnes nám ji truhlář montoval.
Já v sedmém nebi!

Ta vůně.
Ta odvedená práce rukama.
To poctivé řemeslo.

Nádhera!
Kdybych mohla, mám od nich všechno.


Šaty mají konečně místo.
Krabice jsou definitivně pryč.

Už opravdu BYDLÍME!
Je to tak :)